Jako tradičně i letos putovaly děti pohádkami a pokud chtěly získat drobnou odměnu, musely splnit připravené úkoly.

Celá akce se vydařila a všichni účastníci byli odměněni navíc krásným počasím, které po deštivém pátku příjemně překvapilo. Pohádkový les navštívilo neuvěřitelných 135 dětí.

Výchozím místem bylo opět prostranství u základní školy. Po splnění zručnostních
a pohybových aktivit se děti vydaly směr „Tarzánie“. Za doprovodu zdatného Tarzana a jeho pomocnice Jane děti zvládaly chůzi po laně. Soutěže „extra super Tarzan“ se zúčastnili
i rodiče a tři z nich dorazili úspěšně do cíle. Při louskání oříšků a přebírání hrachu a čočky
u Popelky se děti zklidnily a pak už spěchaly hledat krásnou Zlatovlásku. A neměly to vůbec jednoduché. Musely posbírat perly z mraveniště, ulovit zlatou rybku
a nakonec poznat mezi princeznami tu se zlatými vlasy. Sotva všechny úkoly splnily
a vydaly se na cestu, už na ně čekal Dlouhý, Široký
a Bystrozraký. Tito tři pánové je nepustili dále, dokud nezdolaly na chůdách určený úsek.
A nemyslete si, nebylo to vůbec jednoduché. Jen co si trochu vydechly, dostaly se k rybníku a tam na ně nečekal nikdo jiný než Hastrman.
A co se dá dělat u rybníka? No přece chytat ryby. A děti chytaly a chytaly. Kdoví, kolik rodin mělo v neděli kapra k oběduJ. A komu nestačil rybolov, mohl ještě dokázat jak je šikovný
a přenést vodu ve lžičce na trase, kterou mu Hastrman určil.

Takovým nápisem vítalo děti Peklo A nebylo to ledajaké peklo. Střílelo se v něm, v pytli už byly nějaké zlobivé děti a čerti vypadali tak hrůzostrašně, že i někteří dospělí měli nahnáno.
A aby to děti neměli tak jednoduché, musely ještě skákat v pytlích a házet šišky do košíku.

Ti, kdo se z pekla dostali, pokračovali k Perníkové chaloupce, kde už na ně čekala hladová ježibaba. Děti, které chtěly získat perníček, musely skládat kostky, prodrat se bludištěm
a zodpovědět pár hádanek.

A ti, kteří splnili všechny úkoly a zdolali trasu základní škola – Perníková chaloupka se rychle vydali k chatě ZOD, kde už bylo připraveno opékání buřtů. To byla poslední odměna, na kterou se naši nejmenší, ale i dospělí těšili. Vzhledem ke krásnému počasí se odpolední posezení protáhlo až do večerních hodin a všichni odcházeli plni zážitků.